Otázka pro ...

5. 6. 2010, 10.00
Pokračování...

Německý ohňostroj byl velmi originální pojetím, avantgardním výběrem hudby i kaleidoskopickým řazením krátkých scén s různorodou atmosférou. Oslovil mne především hudbou a dokonalou synchronizací obrazu a zvuku. Slovenský byl naopak zcela v klasickém duchu hudbou počínaje a efekty konče. Byl složen ze tří delších úseků uvedených povinnou kompozicí na hudbu Johna Williamse. Ocenil jsem především citlivé a stylové ztvárnění jednotlivých hudebních žánrů (Händel, Strauss, Elgar), a také vyvážené klasické pojetí ohňostroje, které přes výrazné zaměření na diváka nikdy nepřekročilo hranici kýče. Zajímavé bylo i to, že všichni ohňostrůjci používali povinně stejné vybavení, takže rozdíl byl opravdu jen v jeho využití a v pojetí ohňostroje.

Radana Kolčavová
Autorka je studentkou žurnalistiky na FSS MU v Brně